face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
Místopisný popis rozsahem nevelkého, ale co do množství zajímavostí bohatého území mezi Malou Skálou, Frýdštejnem, Hodkovicemi nad Mohelkou a Rychnovem u Jablonce nad Nisou v Libereckém kraji.
popopo.jpg
Frýdštejn, Friedštejn, Friedstein, Zásada, Sasada
Nejstarší osídlení na území dnešní obce Frýdštejna musíme spojit s vybudováním a osídlením zdejšího skalního hradu. Nemáme přesné záznamy kdo a kdy hrad postavil, dle jiných indicií se můžeme domnívat, že zakladateli hradu byli frýdlantští Biebersteinové.
Spolu s hradem byl v podhradí vybudován jako hospodářské zázemí poplužní dvůr Zásada (Sasada), jehož pozůstatky dodnes pod hradem vidíme.
První zmínka o osadnících vsi Zásada pochází z urbáře Frýdštejnského „Registrum správní panství Frýdštejnského“ z roku 1547. Když nový majitelé Frýdštejna přesunuli správu „spojených majetků“ do Českého Dubu, zůstal pod opuštěným hradem dvůr, rozdělený mezi čtyři sedláky, u kterého postupně přibývala další stavení. Jelikož osad a vsí s názvem Zásada je po okolí několik vžil se časem název odvozený od starého hradu – Frýdštejn. V průběhu doby se ves rozrůstala, osadníci rozšiřovali ves po úpatí Mandlové hory ve směru na severozápad, k sousedním osadám Barborka a Anděl Strážce.
Přes Frýdštejn vedly dvě významné cesty, tzv. Saská cesta z Vranového II. (Malé Skály) přes Bezděčín do Hodkovic nad Mohelkou a formanská cesta od Turnova a Jenišovic přes Kopaninu na Jablonecko. V místech křížení cest byla postavena kovárna, jejíž budovu dodnes na tomto místě najdeme. Další významnou budovou byla (také stojí dodnes) myslivna při staré strmé cestě na Barborku a Anděla Strážce. Velice pěkná stavba je významná také tím, že se v ní narodili významní rodáci frýdštejnští, dne 12. dubna 1844 Julius Benedikt, uměleckým jménem Beneš Knüpfer (také Benedikt Julius Knüpfer), malíř, pedagog, ilustrátor a odborný publicista. Původně se ve své tvorbě věnoval historické malbě, později krátce podobiznám. Největší slávu mu však přinesly obrazy moří. Stal se „malířem moří“ – marinistou, ve svém díle zachycoval různé nálady moře, příboje, vlnobití, pobřeží… Moře se mu stalo také hrobkou, v noci z 18. na 19. listopadu 1910 spáchal při plavbě parníku z Rjeky do Ascony sebevraždu skokem do rozbouřeného moře.
Dalším zdejším rodákem byl Vilém Vordner, uměleckým jménem Petr Kles JUDr. Narodil se 2. července 1869. Povoláním to byl právník, jinak český dekadentní básník a spisovatel. Působil nejprve v Praze, potom v Chlumci nad Cidlinou. Dne 2. října 1916 spáchal sebevraždu v Bosenském Drvaru.
Dalším umělcem, narozeným na Frýdštejně (18. března 1891) byl Eduard Müller, uměleckým jménem Eduard Milén. Ten se narodil ve stavení vpravo u silnice na Bezděčín, pod křižovatkou. Scénograf, malíř, ilustrátor, grafik, typograf a pedagog na umělecké škole ve Zlíně se z Brna, kde později žil, do Frýdštejna rád vracíval. V Brně zemřel 19. května 1976.
Velmi zajímavou zdejší osobností, srovnatelnou se známým písmákem Dlaskem z nedalekých Dolánek u Turnova byl sedlák, obrozenec a písmák Jan Cejnar. Takový místní F. L. Věk. Vlastnil rozsáhlou knihovnu, kupoval řadu národních časopisů, a půjčoval je dalším podobně smýšlejícím sousedům, například sestoňovickému kameníkovi Ignáci Martincovi. Na stará kolena se jal sepisovat historii okolí. Napsal například „Pamětní události hradu Trosk, Valdštejna a Rotštejna“, dále „Popsání panství Hrubá Skála a města Turnova“ a také „Pamětní letopis“ psaný v letech 1839 – 1848, v němž shromáždil historii hradu Frýdštejna a vesnice pod ním.
Frýdštejn je dnes správním centrem pro řadu okolních vsí a osad: Anděl Strážce, Barborka, Bezděčín, Horky, Kaškovice, Ondříkovice, Roudný, Sestroňovice, Slapy, Smetí, Voděrady. Vedle obecního úřadu, pošty, knihovny, ordinace lékaře zde najdeme obchod (samoobsluhu) restaurace a penziony (Penzion Sport, Vila Frýdštejn…), pěkné koupaliště s kurty a hřištěm na plážový volejbal, v zimě sjezdovku na Mandlové hoře. V obci působí aktivní Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol Frýdštejn a myslivecká sdružení. Vesnice má solidní autobusové spojení s Turnovem a Jabloncem nad Nisou.
K dalším památkám v obci, kromě hradu, patří kaple Krista Trpitele, kterou nechal v roce 1823 postavit soused Franz Matouš, Boží muka u silnice od hradu do vsi obnovena v roce 1893 Františkem a Marií Müllerových, kříž (pouze sokl) na zahradě „Šolcova domu“ (památkově chráněné stavení obýval MUDr. Jiří Šolc – spolupracovník Muzea Českého ráje v Turnově, fotograf…) vedle kaple, sem přemístěný při rozšiřování hlavní silnice na Turnov, ten nechala postavit „Weronyka Prokopowa“ v roce 1827. Na hřbitůvku jižně od vsi najdeme pomník obětem první světové války. V tzv. Žákově koutku nad koupalištěm můžeme navštívit Skálu milenců. Rytina na skalce označuje místo, kde se 9. dubna 1934 zastřelili kameník Bohumil Richter a Tonča Hujerová.

Frýdštejn v literatuře:
Pamětní letopis – 1848 – Jan Cejnar
Krajem skla a bižuterie – 1998 – Jana Scheybalová, PhDr. J. V. Scheybal

© Michal Vrbata 2011
zf.JPG
Místní dominanta
Místní dominanta
Náves
Náves
Pod Mandlovou horou
Pod Mandlovou horou
Sousedství hradu
Sousedství hradu
Podvečer s Kopaninou
Podvečer s Kopaninou
Zima
Zima

Poslední změny

  *** K O K A *** kopaninský kamelot *** aktuality *** události *** komentáře ***    
web: kopaninsky-hrbet.mistecko.cz
email: drpalik.mistecko@atlas.cz
autor: © Michal Vrbata
Všechna práva vyhrazena
1302100073.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one