face.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
Místopisný popis rozsahem nevelkého, ale co do množství zajímavostí bohatého území mezi Malou Skálou, Frýdštejnem, Hodkovicemi nad Mohelkou a Rychnovem u Jablonce nad Nisou v Libereckém kraji.
popopo.jpg
Kopanina z Besedických skal
Kopanina z Besedických skal
Kopanina od jihu
Kopanina od jihu
Kopanina z hradní věže hradu Frýdštejna
Kopanina z hradní věže hradu Frýdštejna
Kopanina od západu, od Bienertova vrchu
Kopanina od západu, od Bienertova vrchu
Kopanina, Kopan, Kopain, Liskaberg, Konrad Hohe
Na nejvyšším bodě tohoto kopce (657 mnm) stojí známá Patzeltova rozhledna.
Po vzniku aktivního turnovského odboru Klubu českých turistů (KČT)vznikl v jeho řadách nápad postavit na Kopanině, přes kterou vedla v tehdejší době jazyková hranice (na jihovýchodě se mluvilo česky, na severozápadě převážně německy), věž, jakousi strážní věž českého národa. V té době již stála v pohraničí řada rozhleden postavených německými spolky.
Projekt rozhledny vypracoval člen KČT ing. František Duba. Jednalo se 18m vysokou cihelnou stavbu s cimbuřím. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 3. června 1894 v 15 hodin. V ten den vystoupilo na rozhlednu více než 400 lidí. Věž zprvu nesla jméno po turnovském rodákovi Čeňku Pacltovi, dobrodruhu a cestovateli. Název se však příliš neujal.
V roce 1936 byla rozhledna zastřešena a zasklena.
Po Mnichovu se stala spolu s okupovaným pohraničím součástí Německé říše a nesla jméno Konradhöhe.
Po válce připadla TJ Frýdštejn a od roku 1965 spadá pod OÚ Frýdštejn.
Dnes je výhled z věže poněkud omezován vzrostlým lesem (v době stavby rozhledny byl vrchol prakticky odlesněn), nicméně především na Maloskalsko a dále do Českého ráje je odtud překrásný pohled, spatřit můžeme též Podkrkonoší, Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd a Podještědí.
Vstupné na věž činí 10kč
Záloha za klíč 100kč
Pokud není věž otevřena, lze si klíč vypůjčit v nedaleké osadě Kopanina.
Pohled k Malé Skále a Kozákovu
Pohled k Malé Skále a Kozákovu
Pohled k jihu, přes Mandlovou horu na Turnov, Vyskeř a Trosky
Pohled k jihu, přes Mandlovou horu na Turnov, Vyskeř a Trosky
Pohled na Hodkovice, Ralsko, České středohoří
Pohled na Hodkovice, Ralsko, České středohoří
Pohled k Ještědu
Pohled k Ještědu
Na severu se rozkládají Jizerské hory
Na severu se rozkládají Jizerské hory
Pohled na Černou studnici a Krkonoše
Pohled na Černou studnici a Krkonoše
Pacltova věž
Klub Českých turistů , resp. jeho turnovská sekce, která měla stavbu rozhledny na starosti, od počátku novou věž pojmenovala po turnovském rodákovi Čeňku Pacltovi. Připomeňme si ve stručnosti, kdo byl Čeněk Paclt.
Narodil se 14. července 1813 v Turnově. Jeho rodný dům na náměstí Českého ráje již sice nestojí, ale na nynější budově můžeme najít Pacltovu pamětní desku.
Jeho otec byl obchodníkem s drahými kameny. Čeněk měl dva bratry – Antonína a Františka.
Vyučil se v Jičíně mydlářem a dokonce odjel svoje řemeslo provozovat do Uher, ale záhy zjistil, že to není nic pro něho. Odjel do Vídně brousit kameny, vydělané peníze chtěl investovat do obchodu s drahými kameny ve Varšavě. Zde však také neuspěl. Na to opustil Evropu.
Procestoval Severní i Jižní Ameriku, , kde se postupně živil jako voják, farmář a hledač diamantů. Několikrát se pohyboval po Austrálii, kde hledal zlato, totéž se pokoušel činit v Indii, navštívil Nový Zéland. Konec života prožil v Africe, věnoval se zde především hledání diamantů.
Na cestách jej potkalo mnoho obtíží, při plavbě do New Orleans shořel parník na němž cestoval, v Americe jej zachvátila zimnice, v Austrálii ho těžce zbili domorodci, trpěl malárií a kurdějemi, v Africe prodělal těžký zánět očí, poranil jej levhart, zasypalo kamení. V Africe nakonec také zemřel v červnu roku 1887, ve svém stanu v Keiskamně.
Ze světa se několikrát vrátil do Čech, do Turnova. Poprvé v roce 1853, potom ještě v roce 1863, to zde vydržel rok, naposledy přicestoval domů v roce 1866, doufal, že se zde usadí. Ale tehdejší poměry v Rakousku Uhersku a Pacltova činnost vyústili ve vydání zatykače na tohoto svobodomyslného člověka. Definitivně se s domovem rozloučil v roce 1869.
Do roku 1875 často posílal domů dopisy, ten poslední přišel v roce 1884.
Čeněk Paclt byl zajímavou postavou turnovska 19. století. Byl to cestovatel, dobrodruh a také vlastenec. Turnovští jeho jménem nazvali rozhlednu na Kopanině. Toto pojmenování se sice neujalo, ale možná se v souvislosti s vybudováním nové naučné stezky manželů Jany a Josefa V. Scheybalových (1. etapa byla otevřena v roce 2011, 2. etapa se připravuje) dočkáme znovuoživení tohoto názvu – Pacltova věž.
©Michal Vrbata
Původní vzhled věže
Původní vzhled věže
1985
1985
Rozhledna z cesty od Frýdštejna
Rozhledna z cesty od Frýdštejna
Rozhledna z cesty od osady Kopanina
Rozhledna z cesty od osady Kopanina
Zimní pohled
Zimní pohled
Po zimní bouři
Po zimní bouři
Litinové schodiště
Litinové schodiště
DSCN5516up.jpg
Ve věži
Ve věži
Pozorovatelna
Západně pod vrcholem, jen několik metrů od rozhledny byl v 50-tých letech 20. století vybudováno vojenské pozorovací stanoviště (bunkr), jehož osádka měla za úkol v případě válečného konfliktu zjišťovat chemické, nebo jaderné napadení.
Vstup do podzemí
Vstup do podzemí
DSCN5501up.jpg
Pramen
Ve vzrostlém lese severozápadně pod vrcholem (asi 150m) vyvěrá ze země pramen potoka Lísek, který protéká údolím pod Košovem a na hranici katastrů Rychnova a Pulečného zleva vtéká do Mohelky
Lísek-pramen 2.JPG
Lísek-pramen  1.JPG

Poslední změny

  *** K O K A *** kopaninský kamelot *** aktuality *** události *** komentáře ***    
web: kopaninsky-hrbet.mistecko.cz
email: drpalik.mistecko@atlas.cz
autor: © Michal Vrbata
Všechna práva vyhrazena
1302100073.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one